Vánoční cesta domů

Omlouvám se za dlouhou odmlku, která ale byla způsobena vánočními svátky. Avšak bych se vrátila k zcela zábavné dvaceti hodinové cestě z Londýna do Prahy. Jako první český "zlo"zvyk se ukázalo balení kufru, který ze dvou třetin zaplnily dvě basy piv, neboli 36 plechovak "ne"anglického piva a se zděšením, že vezmou do autobusu pouze zavazadlo do 30 kg.

Vánoční nálada řidičů autobusu naštěstí nedonutila zvážit můj kufr, který jeden člověk neunesl a tak jsme se začala pomalu drkotat do ČR. Čtyřhodinové čekání na vpuštění do Eurotunelu si kroužek, kterým sem byla členem, spříjemnil 12-ti a 16-ti letou skotskou. Samozdřejmě, že češi se nedali zapřít a do šesti hodin vypili veškeré autobusácké zásoby Kozla, což byly asi další tři basy piv. Naneštěstí autobus každé čtyři hodiny zastavoval na benzínových punpách, a proto se zásoby vždy naplnily většinou vodkou a pivem. Nebudete tomu věřit, jak rychle taková cesta s kupou opilých čecháčků utíká a než se nadějete jste v Praze na Florenci.
PS: Svá piva jsem uchráníla, i když tři hodiny před příjezdem došlo veškeré pitivo, které bylo.
Oblyčeje rodičů, kteří své děti, většinou po půl roce či déle, uviděli vylést z autobuse ve zcela "ztřískaném" stavu jsem nezachytila a docela toho i lituji.