Dvě krátká videa z pokusného zprovoznění CB2net na WiFi bodě u Obce Dušejov. Další informace o novém vývoji projektu budou, doufám co nejdříve, následovat. Na videa mrkněte dál!

Dnes ráno, poté co mě velice necitelně zbudila parta sobeckých dělníků z pochybné Jihlavské firmy PSJ, měl jsem čas sednout si a při snídani si přečíst noviny. Teda iDnes. To co jsem tam ovšem zmerčil, pošramotilo mou jinak dobrou náladu na celé odpoledne. Narazil jsem na článek o rozsudku nad třema černochama, kteří na jaře znásilnili (najednou!!) mladou dívku na diskotéce v Jihlavě. Rozsudek, ok, ale podmínku??? Co to sakra má být!!! Představme si situaci, že se to otočí. Černošská dívka půjde na disko, opije se a bude chtít vidět posměšnou velikost penisů bílejch spolužáků. Ty to rozpálí na tolik, že ji postupně zneužijou někde za kontejnerama. Poté se z toho udělá strašlivá novinářská honba za senzací. Populace bude požadovat exemplární potrestání. Tři chlapíci dostanou 10 let na tvrdo a k tomu ještě vyhoštění po odsezení trestu. Bohužel český právní stát se bojí odsouzení veřejnosti (v cizině?), proto raději pustí zločince pouze s podmínkou. A aby toho nebylo málo, bude jim platit pobyt a studium v Jihlavě. Nu což, jen ať si užijí ne? Říká si pravděpodobně soudce. Nevím, je to fakt hnus. Z mého pohledu. Proč se vedení tohoto státu tolik bojí menšin? Což pak to nejsou lidi? Nebo proč pro ně neplatí běžná pravidla jako pro ostatní? Jak dlouho si ještě češi, schválně píši s malým Č, nechají sr*t na hlavu? To co se tady děje je alespoň pro mě provokace... Vůbec tomu nerozumím jak se tohle může dít. Velice mě to zarazilo, proto jsem se chtěl podělit se svými pocity. Když jsem hledal doplňující obrázek k článku, narazil jsem na tento odkaz. Ale pozor, dost nechutné. Pouze pro silnější povahy. Jestli mám mít někdy děti tak nechci aby vyrůstaly ve společnosti, kde mají větší hodnotu pro společnost feťáci, menšiny, cizinci, zloději, vzrazi, než-li normální běžný občan. To se přece musí změnit!

Dnešek začal ráno neobvykle. Ačkoliv celý týden, stejně jako minulý týden, vstávám v šest hodin ráno na rehabilitaci, která zapřičinila, že mohu opět pohybovat hlavou bez bolestivých grimas, probudil jsem se v sedm. Strašně jsem se lekl a vyskočil, že jsem se praštil o strop na naší mezonitový posteli. Průser velebonsti. Ale co... Když už jsem si přispal, udělám si hezkej pátek. No ne? Proč to nevyužít ve svůj prospěch... Vstanu, prožmoulám oči, jdu do koupelny a na wc, a vykonám to co se tam běžné koná. Obleču se, krásný čas, s úsměvem na rtech mířím k mému vozu. Blížím se a mačkám tlačítko centrálního odemykání...